Tato hravá forma tance, se objevila v roce 1953 jako sestra mamba, které se tančilo na rytmy rumby a boogie.
Vůbec kořeny všech karibských tanců jsou velmi propleteny a můžeme se dnes jen dohadovat kdo s kým a proč…

Za stvořitele tohoto tance je považován hudebník a skladatel Enrique Jorrín,

který se narodil v roce 1926 a byl to kubánský charanga houslista, skladatel a hudební režisér. To on dal tomuto tanci specifický kláves, kdy muzikant hraje pět úderů na čtyři doby.

Z tance známého svou triolou zpívanou slabikami „cha-cha-cha“ se nakonec vyloupnul jeden z celosvětově nejoblíbenějších stylů tance.

Těžko byste dnes hledali někoho kdekoli na světě, kdo neví co název Cha cha znamená.

Její název údajně vzešel od typického klapání podpatků. Charakteristickým prvkem tance je vychylování kyčlí do stran. Jinak mnoho figur a variací pochází z USA, kam se tanec zásluhou kubánských emigrantů rozšířil.

Díky technice nášlapu, kdy většina kroků se našlapuje přes stlačená kolena, je cha-cha tancem méně prostorovým a také méně uvolněným než třeba samba.

Není to složitý tanec a ve světě získal svou velkou oblibu právě pro svou možnost se jej rychle naučit. Vždyť čačou se v tanečních kurzech většinou začíná a to proto, aby se lidé tancem neodradili. To přesně čača splňuje. Na začátku není těžká a je pestrá i zábavná.

V původní hudbě slyšíme typické jednoduché lidové nástroje kravího zvonu, paliček a lira.

Bonus:

Na počátku 50. let pracoval Enrique Jorrín jako houslista a skladatel v charangové skupině Orquesta América. Skupina vystupovala v tanečních sálech v Havaně, kde hráli danzón, danzonete a danzon-mambo pro davy zaměřené na tanec. Jorrín si všiml, že mnoho tanečníků na těchto koncertech mělo potíže se synkopovanými rytmy danzón-mambo. Aby jeho hudba byla pro tanečníky přitažlivější, začal Jorrín skládat písně, kde byla melodie při prvním downbeatu silně vyznačena a rytmus byl méně synkopický. Když Orquesta América provedla tyto nové skladby v klubu Silver Star v Havaně, tak tanečníci improvizovali trojitý krok v práci nohou a vytvořili zvuk „cha-cha-cha“. Nový styl se tak stal známým jako „cha-cha-cha“.
Základní kroky „Cha-Cha-Cha“ „raz-dva-cha-cha-cha“ se nachází v několika afrokubánských tancích z náboženství Santería. Například jeden z kroků použitých v tanci pro orishu Ogun používá stejný vzor nohou. Tyto afrokubánské tance předcházely vývoji Cha-Cha-Cha a byly známé v 50. letech mnoha Kubánci, zejména afrického původu. Někteří tedy spekulovali, že Cha-Cha-Cha byla inspirována těmito afro-kubánskými tanci.

V roce 1953 vydala Orquesta América dvě kubánské nové skladby „La Engañadora“ a „Silver Star“ v kubánské gramofonové společnosti „Panart“. Jednalo se o první skladby Cha Cha Cha, které kdy byly zaznamenány. Okamžitě se z nich staly hity v Havaně a další kubánské orchestry charangy tento nový styl rychle napodobily. V havanských tanečních sálech brzy došlo k šílenství Cha Cha Cha, které popularizovalo hudbu a související tanec. Tato šílenství se brzy rozšířila do Mexico City a do roku 1955 se hudba a tanec Cha-Cha-Cha staly populární v Latinské Americe, Spojených státech a západní Evropě, po stopách Mamba, který byl celosvětovým světem šílenství o několik let dříve.

Zdroj: Wikipedie

Kuba je úžasná země, kde se zastavil čas, kde staré americké káry Ford, Cadillac nebo Chevrolet s noblesou brousí prašné kubánské cesty, kde pionýři hrdě nosí svůj červený pionýrský šátek.
Po škole ho ale vymění za hip-hoperské kšiltovku od příbuzného z Miami, vezmou baseballovou pálku a vyrazí na pouliční zápas. To všechno je Kuba- Ostrov tance

Kdo na ostrov vkročí, ten si ho nedokáže nezamilovat.

V uších vám budou znít ty nejrozmanitější tóny hudby a až pak pochopíte, že bez ní by Kubánci nebyli tím, čím jsou.

Hudba je to zázračné „afrodiziakum“ , které způsobuje neustálý úsměv na rtech.
Hudba je to, co pocítíte, když zavřete oči a vzpomenete si na Kubu.
Hudba je nedílnou součástí zdejšího každodenního života…

Na Kubě je tolik druhů tance jako je různorodosti mezi samotnými Kubánci.

Těžko jinde potkáte snědého muže s modrýma očima, zrzavého chlapce s čokoládovou pokožkou, bělocha s černými vlasy hustšími, než mají středoafričani?

A přesně taková je i hudba.

Kubánská hudba je prostě smíšeninou jen toho nejlepšího, co na ostrově mají. Momentálně je však asi nejvíce v kurzu salsa. Tito Puente, jeden z nejznámějších představitelů latin jazzu a salsy řekl, když se ho ptali, jak by nejlépe definoval salsu: „Já jsem hudebník, ne kuchař.“ Tato humorná odpověď se zapsala do dějin hudby velkými písmeny. Slovo salsa pochází totiž ze španělského slova, které znamená omáčka, příchuť, nebo nějaká smíšenina něčeho, co se bude přidávat do jídla a taková je přesně salsa, trochu pikantní po svém otci, vyzývavá po své mámě rumbě, invenční po svém bratrovi latin jazzu, kubánská po svém bratranci mambo a taneční po své sestřenici cha-cha-cha.

Povídá se, že moderní salsa začala vznikat někdy koncem 60. let na ulicích New Yorku ve čtvrti Harlem.

                                  

Tančilo se výlučně na ulicích a o její vznik se zasloužili hlavně portorikánští emigranti. Salsa vznikla neplánovaně mícháním různých hudebních stylů, žánrů, typů nástrojů (a dosud jedním z hlavních prvků jsou dvě dřevěné paličky zvané claves). Takovýto polotovar se stal velmi populárním a rozšířil se i na území Miami, kde se to hemžilo Kubánci. 

V Miami, konkrétně na známé ulici Calle 8 to jen tak proudilo lidmi různých národností a tak se stalo, že se salsa stala populární dokonce i v Japonsku, kde ji v osmdesátých letech „přivezli“ v batozích peruánští emigranti.
Salsa samozřejmě putovala i do Evropy a do zbytku zemí Amerického kontinentu, hlavně však do Puerto Rica, Venezuely, Panamy a Kolumbie (kde jejím hlavním místem rozkvětu bylo město Baranquillas … 

Základem salsy je jakési jemné, vyzývavé vlnění v pase, aniž by se zbytek těla hýbal.

Ale to je třeba vidět na vlastní oči, protože Kuba je unikátní.
Kuba se dá celá protančit a lvem parketu se stane i ten, kterého by u nás jen těžko někdo dostal z vyhřáté židle.

Možná to má za vinu i lahodný kubánský rum … Jednoduše, tuto jedinečnou kombinaci je třeba si dopřát přímo na Ostrově svobody!